e-mail: lenka@deverova.cz
tel.: 241 403 600
fax: 241 408 478



AKTUALITY - OBČANSKÁ SDRUŽENÍ PO 1.1.2014

06.01.2014

Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č.89/2012 Sb., občanský zákoník, který přináší změny do života všech občanských sdružení. Co musejí udělat? Mohou dál fungovat a dělat svou činnost mnohdy ve formě poskytování služeb veřejnosti? Musejí se nějakým způsobem transformovat?

Občanská sdružení po 1.1.2014 – co je třeba udělat?
JUDr. Lenka Deverová

Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č.89/2012 Sb., občanský zákoník, který přináší změny do života všech občanských sdružení. Co musejí udělat? Mohou dál fungovat a dělat svou činnost mnohdy ve formě poskytování služeb veřejnosti? Musejí se nějakým způsobem transformovat?

Občanská sdružení jsou od 1.1.2014 podřízena režimu občanského zákoníku, a to obecné úpravě právnických osob a úpravě korporací §210-213 a spolků §214-302. Podle §3045 jsou stávající občanská sdružení od 1.1.2014 považována za spolky podle občanského zákoníku. K tomu, aby bylo občanské sdružení považováno za spolek, nemusí nic dělat. Není tedy možné hovořit o tom, že se občanská sdružení transformují na spolky, protože se nejedná o rozhodování o změně právní formy, ale o automatické pojetí sdružení jako spolku.

Sdružením je však dána možnost rozhodnout o své transformaci. Podle §3045 mohou rozhodnout o transformaci na ústav nebo sociální družstvo. O této transformaci musí aktivně rozhodnout příslušný orgán sdružení (nyní spolku). V §3041 občanský zákoník stanoví lhůtu pro přizpůsobení se nové právní úpravě tříletou lhůtu ode dne účinnosti občanského zákoníku.

Z ustanovení §3041 pak vyplývá, že dnem účinnosti občanského zákoníku pozbývají platnosti ustanovení stanov, která odporují kogentním ustanovením občanského zákoníku. Co to v praxi znamená pro sdružení? Toto ustanovení se dotýká ve vztahu ke stanovám sdružení (spolků) zejména úpravy rozhodování kolektivních orgánů a ustanovení o zániku sdružení.

Řada sdružení upravuje rozhodování svých nejvyšších orgánů tak, že jsou usnášeníschopné při nižší než poloviční účasti všech členů. Podle kogentního ustanovení §156 OZ je kolektivní orgán schopen se usnášet za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných členů. Dnem 1.1.2014 pozbyla platnosti ustanovení stanov upravující nižší usnášeníschopnost kolektivních orgánů sdružení - členských schůzí - než nadpoloviční většinou členů a rozhodnutí je nutné přijímat v souladu s §156 OZ. Co ale mají dělat ta sdružení, u nichž se nadpoloviční většina členů nesejde? Pokud nemají ve stanovách ustanovení o postupu v případě, že se nesejde usnášeníschopná většina, budou postupovat podle §257 OZ. Statutární orgán nebo ten, kdo svolal původní jednání, svolá novou pozvánkou ve lhůtě 15 dnů od předchozího zasedání členské schůze náhradní zasedání s totožným programem. Náhradní zasedání se musí konat nejpozději do šesti týdnů ode dne, na který bylo svoláno původní zasedání. Náhradní zasedání je usnášeníschopné a rozhoduje nadpoloviční většinou zúčastněných.

Druhým nejčastějším ustanovením stanov sdružení, které pozbylo platnosti, je ustanovení o tom, že sdružení zaniká dobrovolným rozpuštěním z rozhodnutí členů. Pokud chce nyní spolek ukončit svou činnost, může členská schůze nebo jiný k tomu stanovami určený orgán pouze rozhodnout o zrušení spolku s likvidací a k zániku dochází až po řádně provedené likvidaci rozhodnutím rejstříkového soudu o výmazu spolku z rejstříku spolků.

Jak shora uvedeno, budou sdružení rozhodovat, zda zůstanou ve formě spolku nebo změní svou právní formu. Změnit právní formu budou muset ta sdružení založená podle zákona č.83/1990 Sb., která nesplňují základní charakteristiku spolku tj. nemají fungující členskou samosprávu. Transformovat se budou zejména sdružení (spolky), jejichž členové jsou v převažující míře současně zaměstnanci sdružení. V takovém případě není možné z podstaty existujících pracovně právních vztahů, aby fungovala spolková samospráva a spolková forma zde ani nemá své opodstatnění. Důvodem k transformaci však není to, že sdružení s fungující členskou strukturou poskytovalo a nadále poskytuje služby veřejnosti. Oním společným zájmem členů, který je vlastní podstatou spolku, může být i poskytování veřejné služby navenek, např. i poskytování sociální služby nebo vzdělávání, aniž by příjemci služby museli být členové spolku.

Podstatnou změnou, ke které v souvislosti s novým občanským zákoníkem dochází, je změna registrační procedury. Spolky jsou registrovány ve spolkovém rejstříku, vedeném rejstříkovými soudy podle zákona č.304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Podle §125 tohoto zákona předá ministerstvo vnitra příslušným rejstříkovým soudům do jednoho měsíce po dni nabytí účinnosti občanského zákoníku v elektronické podobě o občanském sdružení údaje o názvu, číslu registrace, identifikačním číslu, dni vzniku a sídle. Rejstříkový soud tyto údaje zapíše do spolkového rejstříku bez řízení. Tím však nebude zápis ve spolkovém rejstříku kompletní.

Povinně se do spolkového rejstříku zapisují i účel spolku, název statutárního orgánu, počet jeho členů, identifikace členů statutárního orgánu, uvedení způsobu jednání za právnickou osobu, den vzniku a zániku funkce, obdobné údaje o kontrolním orgánu, je-li zřízen, předmět vedlejší činnosti, je-li provozována, název nejvyššího orgánu a název, sídlo a identifikační číslo všech jeho pobočných spolků, jsou-li zřízeny. Tyto údaje musí sdružení (spolek) podle §122 zákona č.304/2013 Sb. nejpozději do 1.1.2017 do spolkového rejstříku doplnit. Těm sdružení, která zůstanou ve formě spolku, lze doporučit, aby své údaje v rejstříku doplnily co nejdříve. Pro jejich kredibilitu ve vztahu s poskytovatelům dotací a dárcům bude jistě důležité, aby o nich byly dostupné do spolkového rejstříku zapisované údaje zejména údaje o účelu a o statutárním orgánu.

Návrhy na zápis zapisovaných skutečností se podávají rejstříkovému soudu na formulářích dostupných na webu www.justice.cz. Návrh podává spolek a podepisuje ho statutární orgán. Zapisované údaje doloží zejména stanovami, volbu zapisovaných členů orgánů pak dokladem o této volbě. Rejstříkový soud provede zápis nejpozději do 5 pracovních dnů. Má-li však návrh vady, vydá rejstříkový soud ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu soudu usnesení, kterým vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin; opakovaná výzva se nepřipouští.

Rejstříkové řízení ve věci zápisů do spolkového rejstříku je zpoplatněno soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč za každé podání k rejstříkovému soudu.

V Praze dne 5.ledna 2014


Zpět na aktuality.